Pořád ta samá

Po noci na zemi, mám bolavý záda
To tím jak zdá se mi
Zima se vkrádá, do peřin, do konečků prstů
Přes všechnu únavu pár kroků poběžím
To pro ten okamžik kdy vím
Že jsi - pořád skutečná

Nezlob se na mě za ty znásilněný slova
Zkus věřit tomu, že taková je doba
Z mýdlových bublin
Skrz neprůstřelný stěny – dvě opuštěný
…schránky na duši

To tvý oči jsou dvě výkladní skříně
Exkurze napříč tmou nepovinně
Ale co víc si můžu přát
Co vlastně po tobě žádám

Madam, Madam, Madam…to před vámi uvadám
Madam, Madam, Madam…to vám se dávám
Madam, Madam, Madam…to kvůli vám uvadám
Madam, Madam, Madam…to vám se dávám

Sedávám na zdi kousek od tvýho domu
Vzpomínám, jak smáli jsme se tomu
Jak krátký cesty vedou – do neštěstí
Pořád ta samá píseň, jen jiní okolnosti
Přítomnost mizí s každou vteřinou
- v minulosti

Já přísahám
Že ztratí-li se ztratí kolem plynoucí
Čas mi nedovolí spát
I tobě přestanu lhát – stanu se jiným
Jenže si v ranní kávě, v odpolední pauze
Projdu městem a pořád budeš v hlavě
Na každí cizí tváři část je tebe
Citoví úplatkáři

Madam, Madam, Madam…to kvůli vám uvadám
Madam, Madam, Madam…to vám se dávám
Madam, Madam, Madam…to před vámi uvadám
Madam, Madam, Madam…to vám se dávám