Nebreč

Když nemá konce cesta tvá
Když se ti zdá moc dlouhá
Už sotva pleteš nohama
Jak v mátohách se loudáš
Když ti v mlze mizí cíl
A opouští tě síla
Když už skoro nevěříš
A láteříš a spíláš osudu

Ne já brečet nebudu
Jen ať brečí si ti co musí mít slzy k žití nebudu
Stále je třeba svítit
Těm co jsou na cestě domů
Ne já brečet nebudu
A nebreč ani ty
S úsměvem máš den jako vyšitý
Jako vyšitý

Když nemá konce cesta má
Když se mi zdá moc dlouhá
Už sotva pletu nohama
Jak v mátohách se loudám
Když mi v mlze mizí cíl
A opouští mě síla
Když už skoro nevěřím
A láteřím a spílám osudu

Ne já brečet nebudu
Jen ať brečí si ti co musí mít slzy k žití nebudu
Stále je třeba svítit
Těm co jsou na cestě domů
Ne já brečet nebudu
A nebreč ani ty
S úsměvem máš den jako vyšitý
Jako vyšitý

Vím jak se pozná správná cesta
Je to ta na které nemůžeš přestat
Chvíli jdeš ale pak už zas běžíš
A každý krok je jen jedním ze sta
Vím jak se pozná správná cesta
Je to ta na které nemůžeš přestat
Chvíli jdeš ale pak už zas běžíš
A každý krok je jen jedním ze sta
Vím jak se pozná správná cesta
Je to ta na které nemůžeš přestat
Chvíli jdeš ale pak už zas běžíš
A každý krok je jen jedním ze sta