Malá slečna

KAMILA
Malá slečna slýchala báji
A v dětském ráji tak rozkvetla růže
Holčičí slzy jí zalévaly
A z veliké dáli k ní volal hlas muže
Volal jí k sobě hlas jejího prince
Ze strany mince, kam jen dítě může

KAMILA a SBOR
Někdo se ztratí na rozcestí
Na dlouhé pouti do pověstí
Snad ten kdo hledá nezabloudí
O tom však rozhodne ten, kdo nás soudí

KAMILA
Z veliké hluboké holčičí touhy
Pak zbyly jen šmouhy v duši té ženy
Kde dřív byl pramen, tam dnes už nic není
Jen zapomnění, jež pozbývá ceny
Červené kontrolky všedního žití
Jí každý den svítí jak pomatený

KAMILA a SBOR
Někdo se ztratí na rozcestí
Na dlouhé pouti do pověstí
Snad ten kdo hledá nezabloudí
O tom však rozhodne ten, kdo nás sudí

KAMILA
Tam někde v hlubinách, vzpomínka živá
Možná se skrývá, když tma zuby cení
Kdopak se dozví, jestli tam čeká?
Vždyť člověka leká zasvěcení!

SBOR
Někdo se ztratí na rozcestí
Na dlouhé pouti do pověstí
Snad ten kdo hledá nezabloudí
O tom však rozhodne ten, kdo nás soudí...